Čínský průmysl humanoidních robotů: od prototypu k masové výrobě

Ještě před třemi lety byl humanoidní robot v čínské továrně spíše PR trikem než funkčním nástrojem. V roce 2025 se situace zásadně změnila: čínské firmy dodaly přibližně 14 400 kusů humanoidních robotů — tedy 84,7 % celosvětového objemu výroby. Čísla pocházejí ze společné zprávy Beijing Saidi Publishing a China Electronics News zveřejněné v březnu 2026. Tento článek se soustředí na to, co za tímto skokem stojí technicky, kde jsou reálné limity a jak vypadají plány jednotlivých hráčů.

Kdo vyrábí, kolik a jak

Tržní hierarchii v roce 2025 vedla Unitree Robotics (宇树科技) s více než 5 500 dodanými kusy a globálním podílem 32,4 %. Těsně za ní stála Agibot (智元机器人) se 4 000+ kusy (23,5 %). Trojici doplňují Leju Robotics (乐聚), AgiBot (加速进化) a Songyan Dynamics (松延动力) — každá kolem 1 000 kusů. UBTECH (优必选) dodala přibližně 600 kusů, přičemž na konci roku 2025 oznámila spuštění 1 000. kusu Walker S2 z linky a roční objednávkový objem blížící se 1,4 miliardě CNY.

Srovnání se zahraničím je výmluvné: Tesla Optimus dosáhla ke konci třetího čtvrtletí 2025 zkušební produkce pod 1 000 kusů, Figure AI vykázala celkem přibližně 150 dodaných jednotek. Podle téže zprávy Saidi/China Electronics News zahraniční firmy nadále prioritizují interní testování a technologické benchmarky před komerčním škálováním.

Za čínskými čísly stojí konkrétní provozní rozhodnutí. Agibot nasadil Yuanzheng A2-W od roku 2025 v závodě dodavatele automobilového průmyslu Fulian Precision Engineering: nasazení začalo se 4 pracovišti a dvaceti typy materiálu, dnes pokrývá čtyři výrobní linky a zvládá zvedání až 14 kg. UBTECH nasadil Walker S v závodech BYD, Geely a deseti dalších automobilek. Leju Robotics dodal stý kus humanoidního robotu zákazníkovi BAIC Group.

Přesto zůstává kontext střízlivý. Přibližně polovina čínských objednávek v roce 2025 spadala do kategorií prezentace, průzkum dat a trénink scénářů — nikoli do plnohodnotné výrobní integrace. Incident na Pekingském půlmaratonu, kde z 20 doprovázejících robotů dokončilo trasu pouze 6 (30 %), ilustruje propast mezi laboratorní a polní spolehlivostí.

Technické parametry a reálné limity

Architektura současné generace čínských humanoidních robotů vychází z modelu „velký mozek – malý mozek" (大脑-小脑). Velký mozek — typicky multimodální LLM — řeší plánování úkolů a sémantické porozumění prostředí. Malý mozek je end-to-end model řízení pohybu trénovaný primárně na syntetických datech a přenášený do reálného světa přes domain randomization a transfer learning v digitálním dvojčeti.

Klíčovými hardwarovými komponentami jsou harmonická a planetová převodovka. Domácí výrobce Loncin Harmonic (绿的谐波) se přiblížil mezinárodnímu benchmarku, ačkoli plné odstranění závislosti na importu zde zatím není dokončeno. Dle výpočtů analytiků citovaných v reportu Wanglian Securities může humanoidní segment přinést tuzemskému trhu harmonických převodovek inkrementální tržby 12,6–28,8 miliard CNY do roku 2030.

Pohonné jednotky jsou dnes primárně QDD (Quasi-Direct Drive) nebo elektromechanické aktuátory s integrovaným enkodérem. Agibot v prosinci 2025 představil přenosný model Qiyuan Q1 s QDD klouby velikosti vejce — kompromis mezi silou a miniaturizací, který umožní sbalit celý robot do batohu.

Dexterous hands (灵巧手) se staly samostatným polem bitvy. Podle dat China Merchants Industry Research činil globální trh robotických rukou v roce 2024 přibližně 17 miliard USD; do roku 2030 má překročit 30 miliard USD. V Číně operují čtyři přední startupy: Aoyi Technology (傲意科技) jako lídr v objemu dodávek, BrainCo (强脑科技) v neinvazivním brain-computer interface, Innohand (因时机器人) jako první komerčně škálovatelný výrobce pětiprstých rukou a Linker (灵巧智能) s nejrychlejším nástupem do výroby.

Zásadní technický strop zůstává u generalizace: roboti současné generace zvládají opakující se strukturované úkoly v kontrolovaném prostředí. Poruchy nastávají při změně rozložení prostoru, neočekávaných objektech nebo degradaci senzorů. Řešení leží ve škálování tréninkových dat — proto jsou scénáře sběru dat v roce 2025 komerčně relevantní, i když vypadají jako PR.

Harmonogram výroby a výhled na 2026

Plán čínské vlády byl formulován v Pokynech pro inovační rozvoj humanoidních robotů (人形机器人创新发展指导意见) vydaných MIIT v listopadu 2023: do roku 2025 dosáhnout sériové výroby, do roku 2027 globálně konkurenční průmyslové ekosystémy. Výsledky z roku 2025 tento plán v objemech nominálně splnily, i když strukturální limity (spolehlivost, složitost scénářů, cena) přetrvávají.

Cenová komprese byla v roce 2025 viditelná: plnorozměrné high-end modely klesly z 600 000–1 000 000 CNY na 400 000–800 000 CNY. Kolové a kompaktní varianty padly pod 100 000 CNY. UBTECH uvádí pokles výrobních nákladů Walker série o 25 % meziročně — klíčový faktor jsou rostoucí domácí podíly komponent.

Pro rok 2026 jsou čínské výhledy agresivní. Analýza High-Tech Robot Industry Research Institute publikovaná na Xinhua odhaduje domácí dodávky na 62 500 kusů. Optimistické scénáře expertů jako Xiong Rong z Zhejiang Humanoid Robot Innovation Center pracují s hodnotami 100 000–200 000 kusů. UBTECH cílí na desítky tisíc kusů ročně, Agibot plánuje škálovat z 5 100 kusů v roce 2025 na násobek v roce 2026. Tesla Optimus je dle veřejných prohlášení Muska plánována na spuštění masové výroby v roce 2027 s dlouhodobým cílem 10 milionů kusů ročně z texaské megafactory — tento horizont je z hlediska technické zralosti zatím spekulativní.

Průmyslová výroba zůstane primárním bojištěm pro komerční validaci v roce 2026. Scénáře „3D práce" — nebezpečné, špinavé, monotónní operace — nabízejí jasnou ekonomiku: nahradit jednoho pracovníka v továrně je snáze vyčíslitelné než přesvědčit domácnost. Galaxy General Robotics (银河通用) a její spolupráce s Meituan na humanoidní robotické lékárně v Pekingu je příkladem toho, kde se technologická vyspělost a tržní validace právě kříží.

Otázka, která zůstává otevřená: dokáže software — konkrétně generalizace rozhodování v nových prostředích — udržet krok s agresivním hardwarovým škálováním, nebo se rok 2026 stane rokem, kdy se objednávkové pipelines stanou prvním reálným stresovým testem celého modelu?